Fytoterapie – přírodní medicína

Kořeny bylinkářství

 Vůbec první zmínku o léčivých rostlinách najdeme na hliněných tabulkách sepsaných Sumery okolo roku 3000 př. n. l. Tato doba je považována za oficiální začátek fytoterapie, ačkoli je známo, že člověk využíval rostliny již v dřívějších dobách jako zdroj potravy či pomoc při nemocech. Od té doby, počínaje starověkými egyptskými učenci, přes mystické druidy, středověké čínské lékaře až po vynikající vědce 18. století, člověk nikdy nepřestal rozšiřovat své znalosti o bylinách, jejich tajemstvích a léčivé síle. Ve 21. století se dávné léčebné prostředky a zkušenosti staly vědou. 

Medicína pro zdraví

 V dnešní době mají své místo jak fytoterapie, tak i uznávané farmaceutické prostředky. Ačkoli byly klasické farmaceutické způsoby léčby zvýhodňovány déle než století a poskytly nám neobyčejné výsledky, dnes již víme, že některé léky mohou mít vedlejší účinky. Lidé jsou si vědomi možných nebezpečí spojených s užíváním silných chemických léků. Proto dnes můžeme mluvit o dvou různých typech medicíny. Klasické léky silně a účinně působí proti nemocem a jsou používány k léčení či mírnění onemocnění.

Fytoterapie naproti tomu slouží často jako prevence vedlejších či chronických problémů. Je ideálním pomocníkem při nadváze a trávicích problémech, nespavosti, stresu i potížích s klouby či močovými cestami. Je vhodná také při celkové únavě, snížené imunitě a obtížích dýchacích cest. Díky svému jemnému, avšak účinnému působení se fytoterapie stala ideálním řešením problémů moderní doby.

To nejlepší z přírody

Účinnost fytoterapie je zaručena výběrem a vhodnou volbou použitých rostlin. Díky fytochemikům, kteří studovali a zkoumali rostliny a jejich cenné obsahové látky, může být snadno a s naprostou přesností určeno, do které skupiny tyto látky patří a kdy je nejlepší čas pro jejich sklizeň. Zároveň mohou být stanoveny nejvhodnější podmínky zahrnující kultivaci, místo růstu, půdu a klima. Díky tomu můžeme zaručit, že není třeba přidávat žádná chemická hnojiva.

Je důležité, aby byla využita nejvhodnější část rostliny – ta s nejvyšším obsahem aktivních látek. Rostliny mají buďto více aktivních částí, či pouze jednu. Kořen harpagofytu je účinný proti revmatismu. V případě borůvky se užívá její plod proti průjmu, kdežto listy se používají pro úlevu od hemoroidů. Z toho vyplývá, že výběr rostlin a jejich částí je založen na pečlivých vědeckých studiích.

"Babské léčení" je tak nahrazováno moderní vědou jakou je právě fytoterapie.